Možná zde chybí ještě pár slov o Markovi, nejvýstižnější jsou asi jeho vlastní slova proč cestuje: „Cestování je pro mě cestou k sebepoznávání, k poznávání cizích kultur, jejich pohledu na svět a především mě samotnému rozšiřuje rozhled. Ukazuje mi jaké jiné priority mají lidé oproti Evropanům, jak žijí, jak jsou šťastní a také proč jsou šťastní. Čím víc zemí, kultur, národů, lidí poznávám, tím se mi rozšiřují obzory, možnosti jak žít, jak jít nejlépe jak umím po své cestě životem. Jakoby mě každé setkání, či nové poznání něco málo dalo a já sem vypiloval svůj um žít a to jak po své cestě jít. Na cestách nejsem tolik svázaný stereotypem, zaběhlým a naučeným stylem života a učím se tak daleko lépe rozeznávat znamení, která ke mně přichází. Často se na cestách i v životě přibližuji k hranicím, protože až pohyb na samotné hranici čehokoli prozradí pravdu, až pohyb za hranicí mě může posouvat. Učím se lépe, když přesně vím, kde ta hranice je a případně jí mohu posouvat. Navíc miluji slunce, oceán, poušť, asijskou kulturu, pestrá a zajímavá jídla…“